Geocaching po stránce softwarové – zoufalství a utrpení

Rubrika: Jen tak

Před necelým měsícem jsem napsal článeček o tom, jak jsme se jako rodina nadchli do hledání pokladů — tedy geocachingu. Nadšení nadále trvá, navíc nám počasí přeje, kešky spokojeně přibývají. Samozřejmě neděláme žádné kombajnové sběry, s malými dětmi to chce trošku jiný přístup, aby je to bavilo. Takže děláme vždy procházky (nebo menší túry odpovídající tomu, aby ji ušel šestiletý syn a současně třicátník rodič s dvacetikilovou krosnou na zádech, ve které si lebedí mladší potomek) a na každé takové procházce sebereme dvě nebo tři kešky. Dětem se to líbí, rodičům také, win-win situace.

Nojo, ale geocaching není jen o chození v přírodě. Ono je to i o té přípravě, počítači, internetu a softwaru. A zde dochází k naprostému rozčarování. Kam šáhnete, tam je to zlé. To není výběr mezi menším zlem a větším zlem. Tady kromě něčeho dobrého chybí i to menší zlo. Prostě zoufalství.

Garmin MapSource

Jak možná víte z mého předchozího článku, chodíme s autonavigací Garmin. Není to ideální stav, turistická navigace by byla lepší, ale na to si stěžovat nebudu, to je moje volba. I tak se všude dočtete, že značka Garmin je prostě tou nejlepší volbou a pokud se jednou budu poohlížet po turistické navigaci, pak výrobce zůstane stejný.

První autonavigaci jsme do firmy pořídili před 4 roky, jednalo se o Garmin StreetPilot c330 a již tehdy jsem přišel do kontaktu s produktem MapSource. Jedná se o program pro Windows, který dokáže pracovat s mapami, pomocí něj se mapy do navigace nahrávají, oběma směry se dají přenášet zadané body (waypoints) atd. Za ty 4 roky se MapSource prakticky nezměnil, kromě ikony programu, splash-screenu (startovací obrazovky) a některých dalších obrázků.

Při použití s autonavigacemi je využitelnost tohoto softwaru malá. Pokud ale začnete dělat geocaching nebo i jen turistiku bez hledání pokladů, tak budete asi chtít právě po této aplikaci šáhnout, když v ní máte stejnou mapu jako v navigaci, a na malém displeji se budoucí trasa plánuje mnohem hůře, než na pořádném monitoru.

Garmin MapSource - líný jako hlemýžď a s ovládáním z roku 1991
Garmin MapSource — líný jako hlemýžď a s ovládáním z roku 1991

(Pokračování textu…)

Geocaching aneb jak dostat děti ven

Rubrika: Jen tak

Poslední srpnový týden přišla a zpřeházela vše, co již tak dlouho běží v zajetých kolejích. Narušila denní rytmus a vyžadovala úplně nový přístup. Kdo? No přece dovolená. Potvora jedna. Celou dobu si chodíte pětkrát týdně hezky do práce a vymýšlení výletů a jiných aktivit pro děti je zapotřebí jen o víkendech. A najednou bác! Všechno jinak. Kupa dnů pohromadě, děti na krku a je zapotřebí pro ně neustále něco organizovat. Navíc jsme letos z různých důvodů zůstali doma, nikam nejeli a tak to bylo o to složitější.

Starší syn Daniel je taková ta pecka domácí, která je nejvíce spokojená doma. Je úplně jedno, jestli si kreslí, nebo staví z Lega či hraje na Wiičku (limit 20 minut denně), ven se mu prostě nechce, pohybový talent není a pokud chybí dostatečně silná motivace, tak nevidí důvod trávit život jinde než v pohodlí čtyř zdí. Teda je pravdou, že já nemám žádný nárok mu to vyčítat, protože je naprosto jasné, po kterém z rodičů to zdědil. Přesto je s tím nutno bojovat. Před pár týdny mi poradil můj bratr, že začal s dětmi chodit hledat poklady, že obě jeho děti to naprosto chytlo. A ať to zkusím taky.

Něco takového najdete.
Něco takového najdete.

No a zabralo to na první pokus. Stačilo se jednou zmínit, že tam venku je tajný poklad, mnoho lidí o něm neví, a jestli ho půjdeme najít. Daníkovo nadšení překvapilo i mě samotného. Na internetu jsem vyhledal dostatečné informace, vzali jsme naši auto-navigaci (ano, vím že je pro geocaching nevhodná) a vyrazili na olomoucké letiště najít naši první kešku. Protože jsme to ještě nikdy nedělali, tak nám to zabralo slušnou chvíli. Navíc jsme měli s sebou i mladšího syna Viktora (2,5 roku), kterému se ještě obtížně vysvětluje, co to je poklad a že ho hledáme a tak ho na místě pochopitelně mnohem více lákala poměrně hluboká požární nádrž. Takže dobrodružství bylo znásobeno snahou, abychom nejen našli poklad, ale navíc se nazpět vrátili všichni tři živí, zdraví a pokud možno i suší. Úspěch ovšem korunoval celý výlet, oba kluci zírali na malou krabičku, kde jsme na vložený papír zapsali svůj úspěch a zase se vypravili nazpět.

Šťastní nálezci
Šťastní nálezci

(Pokračování textu…)