Upgrade Lotus Domino – vivat virtualizaci serverů!

Rubrika: Počítače

Je to již podruhé, co u svého zaměstnavatele upgraduji server Lotus Domino. Pro neznalé, jedná se o serverový software od firmy IBM pro tzv. groupware, tedy systém pro spolupráci a kolaboraci, největší konkurent Microsoft Exchange, mnohdy nazývaný poštovní server, ale zrovna Lotus Domino je úžasný v tom, že se nejedná o obyčejný poštovní systém, Lotus Notes & Dominoale obecné řešení nestrukturovaných databází s možností routování (přeposílání) dokumentů (záznamů) mezi jednotlivými databázemi, no a elektronická pošta + kalendář + úkoly je pouze jednou z aplikací, která nad touto platformou běží. Ale zpátky k upgradu. Takže poprvé jsem to dělal před čtyřmi roky, kdy jsme přecházeli z verze 5.0 na verzi 6.5. Firma k tomu uspořádala seminář, kdy jsme se na dva dny potkali v Dánsku, dostali jsme školení, mohli jsme si nanečisto upgrade vyzkoušet na testovacím setupu a tak dále.

Když jsem se tehdy vrátil domů, našel jsem vhodný okamžik (samozřejmě o víkendu, mimo pracovní dobu) a upgrade provedl. Už je to docela dlouho, ale moc dobře si vzpomínám, která operace trvala nejdéle. Bylo to zálohování. Je samozřejmě správné, než se pustíme do samotného upgradu, provést plnou zálohu celého systému, abychom se měli pohodlně kam vrátit, když se něco pokazí. Avšak full backup trvá velmi dlouho, klidně i několik hodin. Nicméně tehdy, před čtyřmi roky, to byla pro mě jediná možnost.

Nyní dozrál čas na další upgrade Domina. Tentokrát z verze 6.5 na 8.5, verze mezi nimi přeskakujeme. Opět jsme se sjeli, tentokrát v Maďarsku, opět dvoudenní seminář, prakticky stejný scénář. Jen po návratu domů jsem byl před svým vlastním upgradem v trochu odlišné situaci.

VMware server - Čas na to, provést snapshot Domina
VMware server - Čas na to, provést snapshot Domina

Od minulého upgradu se totiž odehrály v naší serverovně velmi významné změny. Většinu serverů jsme zvirtualizovali, včetně Domina. Takže tento server (a ještě 5 dalších) už pro nás nejsou fyzické počítače, na které si můžete sáhnout. Ne, jedná se pouze o pár souborů (přibližně tak deset pro každý server). A všechny dohromady běží na jednom společném hardwaru, kde je jako základ použit VMware Server, dnes již v historické verzi 1.0. Vždy jsem jako hlavní výhody virtualizace vnímal to, že máte méně fyzických počítačů, lepší využití zdrojů, menší spotřebu elektrické energie atd. Nyní jsem ale využil další výhody virtualizace a to právě při upgradu. Místo tradiční kompletní zálohy jsem zmáčkl tlačítko Snapshot – a je to. Měl jsem okamžitě uložený stav serveru k určitému okamžiku a mohl jsem ihned pokračovat v upgradu.

Chytří tuší, že to by samo o sobě nestačilo. Serverové systémy se samozřejmě instalují tak, že máte dva diskové oddíly, na jednom je systém a potřebná serverová aplikace, a na druhém data. A při typické virtualizaci se vytvářejí virtuální pevné disky, což je jeden jediný soubor pro každý diskový oddíl, který se pak ve virtualizovaném systému tváří jako normální pevný disk se soubory. Jenže pokud by měl být takový diskový oddíl být přímo obřích rozměrů (naše Domino má datový oddíl o velikosti 800 GB) a nebo je kvůli odezvě zapotřebí rychlý přístup na něj (to si pište), tak se naopak používá přímý přístup na skutečný disk a datový oddíl se typicky nevirtualizuje. To by ale padla veškerá teorie o rychlé záloze, protože majoritu zálohovaného objemu tvoří právě datový oddíl. No, takže jak to bylo v našem případě?
(Pokračování textu…)