Geocaching aneb jak dostat děti ven

Rubrika: Jen tak

Poslední srpnový týden přišla a zpřeházela vše, co již tak dlouho běží v zajetých kolejích. Narušila denní rytmus a vyžadovala úplně nový přístup. Kdo? No přece dovolená. Potvora jedna. Celou dobu si chodíte pětkrát týdně hezky do práce a vymýšlení výletů a jiných aktivit pro děti je zapotřebí jen o víkendech. A najednou bác! Všechno jinak. Kupa dnů pohromadě, děti na krku a je zapotřebí pro ně neustále něco organizovat. Navíc jsme letos z různých důvodů zůstali doma, nikam nejeli a tak to bylo o to složitější.

Starší syn Daniel je taková ta pecka domácí, která je nejvíce spokojená doma. Je úplně jedno, jestli si kreslí, nebo staví z Lega či hraje na Wiičku (limit 20 minut denně), ven se mu prostě nechce, pohybový talent není a pokud chybí dostatečně silná motivace, tak nevidí důvod trávit život jinde než v pohodlí čtyř zdí. Teda je pravdou, že já nemám žádný nárok mu to vyčítat, protože je naprosto jasné, po kterém z rodičů to zdědil. Přesto je s tím nutno bojovat. Před pár týdny mi poradil můj bratr, že začal s dětmi chodit hledat poklady, že obě jeho děti to naprosto chytlo. A ať to zkusím taky.

Něco takového najdete.
Něco takového najdete.

No a zabralo to na první pokus. Stačilo se jednou zmínit, že tam venku je tajný poklad, mnoho lidí o něm neví, a jestli ho půjdeme najít. Daníkovo nadšení překvapilo i mě samotného. Na internetu jsem vyhledal dostatečné informace, vzali jsme naši auto-navigaci (ano, vím že je pro geocaching nevhodná) a vyrazili na olomoucké letiště najít naši první kešku. Protože jsme to ještě nikdy nedělali, tak nám to zabralo slušnou chvíli. Navíc jsme měli s sebou i mladšího syna Viktora (2,5 roku), kterému se ještě obtížně vysvětluje, co to je poklad a že ho hledáme a tak ho na místě pochopitelně mnohem více lákala poměrně hluboká požární nádrž. Takže dobrodružství bylo znásobeno snahou, abychom nejen našli poklad, ale navíc se nazpět vrátili všichni tři živí, zdraví a pokud možno i suší. Úspěch ovšem korunoval celý výlet, oba kluci zírali na malou krabičku, kde jsme na vložený papír zapsali svůj úspěch a zase se vypravili nazpět.

Šťastní nálezci
Šťastní nálezci

(Pokračování textu…)

Z Olomouce do aquaparku, ale toho v Prostějově

Rubrika: Jen tak

Začátkem června letošního roku otevírali v Olomouci nový aquapark. Byla to velká sláva, všude se o tom psalo, mluvilo, kolik to stálo, kolik se bude dotovat provoz a podobně. Olomouc do té doby měla jen tradiční plavecký bazén (standardních rozměrů krytého bazénu z dob komunismu) a u něho malé koupaliště, no a pak je samozřejmě v okolí několik volně přístupných nádrží s možností vykoupání. Pokud je Vám dvacet, pak je to v pohodě, nic moc neřešíte a vykoupete se. Ale pokud máte rodinu a malé děti, pak začínají hrát důležitost právě takové věci jako brouzdaliště pro toho menšího synátora a atrakce pro toho většího špunta.

A tak jsme se těšili na nový aquapark, zvlášť když bydlíme docela blízko. Nehnali jsme se dovnitř během prvního týdne, protože bylo jasné, že to bude chtít vidět každý a bude tam nával. Vlastně já jsem se dovnitř nepodíval dodnes, ale manželka to s klukama stihla už několikrát. Takže dojmy mám přenesené. Schválně proto nebudu příliš hodnotit dojmy z areálu, ale uvedu jen ověřitelná fakta.

Mínusem na olomouckém aquaparku jsou dvě věci: kapacita 400 lidí uvnitř + 1500 lidí venku, která podle mě neodpovídá stotisícovému městu. A hlavně cena, která je sice srovnatelná třeba s libereckým Babylonem, ale to neznamená, že je rozumná. Celodenní rodinná vstupenka vyjde na 790 Kč, což už není zanedbatelná částka, kterou by rodina bez problémů v létě vydala dvakrát nebo dokonce vícekrát týdně.

A tak jsme dnes zkusili zajet do Prostějova. Tam mají také aquapark, nazvaný Koupelky. Sice je o tři roky starší než ten Olomoucký, ale to jej stále řadí k novým a také tak vypadá. Kapacita je ještě o fous vyšší než v Olomouci (přitom Prostějov nemá ani polovinu obyvatel oproti Olomouci). No a vstupné je akceptovatelné: dospělý zaplatí 80 Kč za celodenní vstup, školáka stojí návštěva pade a prcky do 6 let dvacku. A tak nás dnešní výlet za koupáním vyšel na vstupném na 180 Kč (starší syn je u babičky, takže jsme kromě dvou dospělých platili jen za mladšího kluka) plus benzín z Olomouce do Prostějova a zpátky, což dělá cca. stovku. Oproti tomu, co by nás stála návštěva našeho místního nového aquaparku v Olomouci jsme ušetřili 400 Kč.

Aquapark Prostějov Koupelky

Atrakcí je v Prostějově spousta, k tomu bufet, restaurace atd. Žádný luxus, ale standardní stav vybavenosti takového místa. Areál je dostatečně velký, včetně sportovišť např. pro beach volejbal. Ležení je možné nejen na trávě nebo na dlažbě kolem bazénů, ale mají tam i písečnou pláž. Vlastně prostějovskému aquaparku chybí jedině vnitřní krytá část, kterou ale o letních prázdinách stejně nikdo nepostrádá. A ještě parkoviště bylo plné, tak jsme auto nechali až o pár metrů dále pod blízkým panelákem. No a náhoda tomu chtěla, potkali jsme se tam s dvěma známými rodinami, z nichž jedna také pochází z Olomouce. Celkově se jednalo o příjemný výlet s dobrým vykoupáním.

Mám dojem, že ačkoliv máme olomoucký aquapark skoro za barákem v kterém bydlíme, budeme častěji než do toho našeho jezdit do Prostějova.